Moravské Blogování

"Jsem "Ostravak" a v žádném případě nejsem Moravan, ale Slezan." - Záleží, jak to myslíte. Identity jsou různé a na různém stupni, mohou do sebe i zapadat. Takže se můžu zeptat: jste Čech?
"Ostravy, která jako možná jediné město v republice je rozdělena na dvě části" - Pokud máte na mysli průběh bývalých zemských hranic, pak to z velkých měst platí ještě o Jihlavě a Frýdku-Místku, ale jinak též o řadě menších obcí.
"což je podle mého mimořádná ostuda a svým způsobem i unikát, bohužel právě takový, jako bych viděl nejméně rád" - S dějinami nic nenaděláte. Jak se to v dějinách vyvinulo, takové to dnes máte.
"Ostrava musí být metropolí moravskoslezskou" - A co historický nárok Opavy? Ostrava (Moravská i Slezská) byla nanejvýš v rámci rakouského Slezska či Moravy sídlem okresu (politického či soudního).
"Chtěl bych oponovat jistému člověku, který na jakémsi moravském blogu psal něco v tom směru, že pojmenování Slezsko je ve skutečnosti něco jako archaický výraz." - Patrně máte na mysli mé stránky. Já jsem nenapsal, že je to archaický výraz, nýbrž, že si to jméno mají nechat v Polsku, protože dnes už máme dvě "Slezska", která spolu už nesouvisejí a netíhnou k sobě. Proto je záhodno je i konečně už odlišit jménem a ne pořád v názvosloví udržovat fikci jednoho Slezska.
"Pane, současná Česká republika v sobě OFICIÁLNĚ obsahuje 3 historické země: Čechy, Morava a Slezsko!" - Já bych tedy tu oficiálnost chtěl vidět. Jedině v ústavě se píše "my občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku", ale to je v podstatě vše. Ostatní zákony ČR existenci historických zemí ignorují a totéž činí i správní praxe. Oficiálně obsahuje ČR spíš 16 samosprávných a 8 správních krajů.
"že na vaše příspěvky ohledně samostatnosti Moravy a Slezska a postavení Slezska v tomto celku nikdo neodpovídá, to podle mne není ta pravá argumentace" - Já se naopak domnívám, že vypovídací hodnotu to má. A nejen toto; všimněte si, že na internetu je přece jen relativně velké množství stránek věnovaných Moravě a moravanství (byť různé kvality, o niž však nejde), na různých fórech se debatuje taky skoro jen o Moravě, naproti tomu slezské příspěvky se ve fórech objeví zřídka a o stránkách zaměřených na Slezsko a slezanství nevím žádných. Z čeho jiného, než z toho, že se to nějak projevuje, chcete usuzovat, že to vůbec existuje?
"Pokud by se však tato šance reálně vyskytla (za předpokladu vytvoření Moravsko-Slezské republiky a vypsání např. Slezského referenda), mám za to, že by tato myšlenka jakous takous šanci na úspěch měla" - To asi ano, protože jakýsi místní patriotizmus na severu existuje.
"když poté bude vyhlášena republika pouze Moravská" - Jiný název těžko připadá v úvahu.
"bude se platit Moravskou korunou" - Spíš eurem.
"byla by dále utlačována jejich národní hrdost" - Národní hrdost by mohli mít klidně i Valaši, Hanáci a já nevím, kdo ještě. Nikdo se nikdy nemůže zavděčit všem, takže jakékoli státní uspořádání může brát ohled jen na ty, kteří mají dostatečnou sílu, aby si své představy prosadili.
"Také bych se chtěl silně ohradit proti Pražským médiím silně prosazovanému výrazu (který ovšem k mému zděšení začal používat i regionální tisk) severní Morava, jelikož to je stát, který neexistuje a nikdy neexistoval. Buď se zkrátka něco stalo na Moravě, nebo ve Slezsku." - Nevím, proč jste zděšen až teď, když se to užívá už mnoho desetiletí. Jinak ovšem vysvětlení není až tak složité: hlavními (ne-li snad jedinými) nositeli slezanství byli Němci a ti už nyní Slezsko neobývají. Místo nich přišli lidé odevšad možně, nejvíc ale z (ostatní) Moravy, a u nich k přeorientování na slezanství zkrátka nedošlo.
"nejsem pro republiku Moravsko-Slezskou dělící se na 2 spolkové republiky, Moravu a Slezsko, ale pro jednotný stát, ve kterém však všechny "národy" mají stejná práva a postavení, a všem územním celku je věnována stejná péče" - Však ona taky autonomie "Slezska" (já jsem jedině pro změnu jména) v rámci Moravy ničemu neuškodí a myslím si, že se s ní celkem počítá.

"Opavsko patřilo v ranném středověku ke Slezsku a od něj se odloučila až ve 12. a na počátku 13. století..."
Ottův slovník naučný říká o Opavsku toto: "Opavsko - území v oblasti Opavy řeky, původně kraj holasický čili holasovický zvané s hlavním městem Holasovicemi (v. t.), od nájezdu tatarského pak opavským nazývané, bylo příslušenstvím Moravy, i sousedilo na jih s krajem olomouckým a přerovským. Toto staré příslušenství k Moravě od dob Břetislavových do přítomnosti označují ještě severní hranice diécése olomoucké, neboť dnešní rozhraní biskupství vratislavského a arcibiskupství olomouckého dochovalo, až na dvě výjimky, starodávné soumezí moravsko-polské. Staré toto [Opavsko] (provincia Holasic seu terra Opaviensis) značně jest posunuto do území někdy polského, i lze jižní jeho hranici příbližně určiti čarou vedenou od hory Jeseníka (»Praděda«) po řekách Moravici a Odře až po Lysou Horu. Historická minulost [Opavsko]-ka loučila se od r. 1055-1203 ke knížetství Olomouckému. Pro tuto dobu kromě neurčitých zpráv o válkách, kteréž vedli knížata olomoucká se sousedy polskými směrem ke Kozlí, k Ratiboři a k Těšínu, nemáme zvláštních zvěstí pamětihodných, leč těchto tří, že r. 1107 kostel olomoucký dostal újezd na Osoblažsku, že řád sv. Jana později dostal pohraničný hvozd při řece Pštině, kdež do r. 1183 založil slavnou osadu »Hrobníky«, posléze že praemonstráti z Kláštera Hradiska u Olomouce r. 1197 nabyli statků, jejichž hlavou byl Oldřišov. Těmito darováními dán podnět k veliké kolonisaci [Opavsko]-ka, kterou potomně markrabí Vladislav Jindřich, jakmile po smrti olomouckých knížat Vladimíra a Břetislava r. 1203 uvázal se v jejich úděl (v Olomoucko s [Opavsko]-kem), zahájil na velikých rozměrech." A ještě toto: "[Opavsko] je kraj osazený kdysi kmenem Holasoviců. Holasovici zasahovali odtud na východ do Ratibořska a na jih do Těšínska, a bývali v celku počítáni k Moravě ještě za Břetislava a po něm do r. 1109, kdy teprve utvořena hranice na Pštině a kmen Holasoviců rozdělen na část opavskou a ratibořsko-těšínskou, z nichž každá měla od té doby svůj zvláštní vývoj."

Často se vyskytuje v internetových diskuzích argumentace, že Opavsko původně náleželo k Moravě, a až na počátku novověku se stalo součástí Slezska. Pisatelé těchto příspěvků však nemají zcela pravdu. Opavsko patřilo v ranném středověku ke Slezsku a od něj se odloučila až ve 12. a na počátku 13. století...

Jsem "Ostravak" a v žádném případě nejsem Moravan, ale Slezan. I když právě u Ostravy, která jako možná jediné město v republice je rozdělena na dvě části: Moravskou a Slezskou (já jsem právě z části Slezska), což je podle mého mimořádná ostuda a svým způsobem i unikát, bohužel právě takový, jako bych viděl nejméně rád. Praha je metropolí Českou, Brno moravskou ale Ostrava musí být metropolí moravskoslezskou, i napříč tomu, že většina jejího území se nachází na území Slezska (tím se nechci v žádném případě dotknout lidí v této části města žijící, každopádně je to vzhledem k velkosti území Moravy a Slezska pojmenování nespravedlivé). Chtěl bych oponovat jistému člověku, který na jakémsi moravském blogu psal něco v tom směru, že pojmenování Slezsko je ve skutečnosti něco jako archaický výraz. Není! Pane, současná Česká republika v sobě OFICIÁLNĚ obsahuje 3 historické země: Čechy, Morava a Slezsko! Že vy si myslíte, že ve skutečnosti poslední jmenovaná země neexistuje, je pouze váš problém, a že tak usuzujete podle toho, že na vaše příspěvky ohledně samostatnosti Moravy a Slezska a postavení Slezska v tomto celku nikdo neodpovídá, to podle mne není ta pravá argumentace. Ohledně malé aktivity slezských občanů máte ale bohužel naprostou pravdu, ovšem to neznamená, že tito lidé by si vhodné postavení v Moravsko-Slezské republice nepřáli, jen nevidí možnost jak něčeho takového dosáhnout, a vůbec celkové pasivitě a negativismu ohledně této otázky. Pokud by se však tato šance reálně vyskytla (za předpokladu vytvoření Moravsko-Slezské republiky a vypsání např. Slezského referenda), mám za to, že by tato myšlenka jakous takous šanci na úspěch měla, avšak pokud by se tento návrh neprosadil a Slezský národ by jej odmítl, pak se za něj hluboce zastydím, avšak budu toto rozhodnutí akceptovat a pochopím, když poté bude vyhlášena republika pouze Moravská, bude se platit Moravskou korunou a budou Moravská ministerstva, Parlament, Senát atd. avšak lidé ze "severu" musí mít možnost se k těmto otázkám vyjádřit (ale i za této možnosti by stále mělo zůstat alespoň z historických důvodů vyznačeno a pojmenováno území Slezska a možnost do kolonky národnosti pro vlastence vepsat Slezan, jinak by se pro Slezský národ nezměnilo vybudováním samostatného Moravského/ Moravsko-Slezského státu nic k lepšímu, nic by jim to nepřineslo, a byla by dále utlačována jejich národní hrdost). Také bych se chtěl silně ohradit proti Pražským médiím silně prosazovanému výrazu (který ovšem k mému zděšení začal používat i regionální tisk) severní Morava, jelikož to je stát, který neexistuje a nikdy neexistoval. Buď se zkrátka něco stalo na Moravě, nebo ve Slezsku. Možnost severní Morava je přípustná pouze v případě, že by se mluvilo o severu Moravy, ale například v kontextu s Opavou (historickým hlavním městem Slezska), je tato možnost použita zcela neadevátně a nesprávně. Abyste ale z mých příspěvků nenabyli dojmu opačného, já jsem pro odtržení Moravy a Slezska od Čech, ovšem za dodržení určitých podmínek, jejichž některé body jsem zde vypsal. Ještě bych chtěl říct, že nejsem pro republiku Moravsko-Slezskou dělící se na 2 spolkové republiky, Moravu a Slezsko, ale pro jednotný stát, ve kterém však všechny "národy" mají stejná práva a postavení, a všem územním celku je věnována stejná péče (ne jako v rozpočtu ČR, kde prim hraje Praha a Čechy), uvítal bych rovněž možnost širší působnosti krajů a obcí jak ovlivňovat věci týkají se toho kterého území (odstrašujícím příkladem nám budiž např. aktuální případ toho, jak se nyní vláda v Praze dohodla na amerických radarech v Brdech, přičemž tamní lidé ani představitelé neměli o ničem ani potuchy, a když se to dozvěděli, nikdo se s nimi nechce bavit, jejich názory zkrátka nikoho nezajímají), zkrátka vyhnout se přemíře centralizace moci (navrhoval bych ještě zvětšení počtu krajů ve státě, aby bylo možné lépe a přesněji lidem adresovat služby, finance apod.). Ještě poznámka k ustanovení moravsko-slezského jazyka. Podle mne je tato aktivitita naprosto zbytečná, vždyť už spisovná čeština beztak velmi vychází hlavně z moravštiny (vždycky říkám spisovná čeština= moravština), podle mne je jazyk český ve formě, jaké se nachází nyní, akceptovatelný (daly by se případně vytvořit drobné odchylky, ale žádné zásadní zásahy), naopak kvůli tvoření jazyka nového by mohl vzplát oheň na střeše, jelikož žádný jazyk není schopen vystihnout rovným dílem aspekty všech nářečí nacházejících se ve státě, za což by nakonec mohla národní strana ještě nakonec sklidit kritiku. Hlavní prioritou v tomto ohledu by tedy mělo být zastavení toku pražštiny (slovo obecná čeština se mi nadmíru příčí, proč má mít původem pouze Pražské nářečí právo nazývat se jako jediné specifickým druhem češtiny, ale dialekty jiné, pojímající ve své době ještě větší území se smí nazývat pouze nářečím?). To bych provedl buď zákonem (v televizi by se prakticky smělo hovorově, pražácky mluvit pouze v určitých případech, nikoliv ovšem např. v dabingu amerického filmu), nebo vytvořením (což by ovšem moc nezáleželo na straně) vlastních Moravských a Sleszkých médií, které v této republice dle mého velice citelně chybí. A ještě něco málo k otázce zda definitivně osamostatnit či neosamostatnit Moravu se Slezskem od Čech. Jediná forma samostatnosti, která by zaručovala suverenitu Moravanů a Slezanů je definitivní odtrhnutí a osamostatnění, jelikož jedině tato forma dává jako jediná jistotu, že nebude Morava a Slezsko posléze opět "přifařena" zpět k Čechám (napadá mne snad už jen válka). V případě postoupení strany do Parlamentu bych tedy velmi vážně zvážil možnost nejprve vytvoření spolkové republiky Moravsko-Slezsko s tím, že by v tomto státě byly obsaženy státní instituce, a pokud by po nějaké (několikaleté) době bylo zřejmé, že tímto způsobem může země Moravsko-Slezská suverénně existovat, definitivně ji odtrhnout. Pakliže by toto prokázáno nebylo, MS republika by nemohla být finančně samostatná, nepodařilo by se zavést v zemi řád, či by tento "pokus" selhal z jiných důvodů (což by za současných podmínek nemělo stát), nechat vše tak, jak je, ale zavést větší rovnoprávnost všech 3 národů v rámci ČR, případně prosadit návrh na změnu názvu republiky, a změnit zákony takovým způsobem, aby mohly být financemi dotovány jednotlivé kraje a jiné státní celky adresněji a hlavně spravedlivěji, větší pravomoce krajům a také prosadit změnu ve způsobu vyučování škol (výchova k většímu oblastnímu cítění, učení informací týkajících se kraje, oblasti, územního celku odkud pochází, zkrátka výchova dětí ke větší lásce k rodnému místu, toto by ale mělo platit i za předpokladu vytvoření samostatné republiky).

Neví náhodou někdo o nějakém proslezském subjektu který by hájil zájmy moravského Slezska a Slezanů? Nebo je to jen iniciativa pár jednotlivců! Nějaká Slezská organizace byla v roce 1968, ale pak se včlenila do Společnosti pro Moravu a Slezsko která prosazovala trojfederaci.

[33]
Pokud nebude zahrnovat moravské území (s vyjímkou drobných korekcí hranic) tak logicky "lašská" část názvu odpadá.

Co takhle jednoduše SLEZSKÝ kraj??

[30] [31]
Ještě dodám, že mnou dříve navrhovaný Slezsko-lašský útvar by spojil lašské obyvatelstvo ve Slezsku a na Moravě do jednoho celku, což by znamelo dobré podmínky pro kulturní autonomii.

[30]
Ten Slezsko-lašský útvar, který jsem navrhoval je obdobou Slezské expozitury země Moravskoslezské z roku 1945. Expozitura vznikla z iniciativy Slezské národní rady, která již v roce 1944 navrhovala obnovení Slezska a připojení moravských okresů Nový Jičín, Místek a Moravská Ostrava. Myslím si, že můj návrh byl ke Slezsku velmi velkorysý. Vycházel jsem z reálné existence ostravské aglomerace (obnova historických hranic znamená rozdělení města) a spádovosti přilehlých moravských oblastí do Ostravy. Podle mého názoru by se tomuto "Velkému Slezsku" nemělo říkat pouze Slezsko, protože by zahrnoval i část Moravy. Proto Slezsko-lašský útvar. Obecně je, z moravského hlediska, připojení moravských oblastí ke Slezsku nepřijatelné, takže i já tuto myšlenku opouštím.

To by mi nevadilo. To co by mi vadilo by byl název. Moravská republika. Pro mě je to samé žít v Moravské republice jako v republice České. V minulém příspěvku jsem měl na mysli třeba první příspěvek od Slotrona a ten Slezsko-Lašský kraj...Jinak Opavské knížectví bylo pod Moravou relativně krátkou dobu.

Corine, marně jsem hledal na těchto stránkách nějaký příspěvek, který by popíral právo Slezanů na vlastní národ. Jsem přesvědčen, že mezi opravdovými Moravany nikdo takový ani není. Já vidím problém někde jinde a i mnohé příspěvky na něho upozorňují. Přes 90% historického Slezska se dnes nachází v Polsku. V ČR je z něj jen území původně moravského Opavského knížectví, části Těšínska a Krnovska a několik dalších drobných enkláv. Toto území navíc tvoří příhraniční pás rozdělený Jeseníky a především Ostravskou aglomerací, která zcela „smazala“ historickou zemskou hranici. Proto si nedovedu představit funkční celek na úrovni alespoň NUTS 2, tvořený pouze historickým územím Slezska na území ČR (navíc co s Ostravou?) a proto i např. můj návrh na kompromis jak jsem jej uvedl dříve: „Základem dnešní Moravskoslezský kraj, ale s výraznějším posílením odkazu historického Slezska, včetně prvků kulturní autonomie. Tu by mohlo zajišovat např. kodifikované postavení Opavy jako sídla centrálních slezských kulturních institucí.“. To je ale názor Moravana, takže může být zavádějící. Napiš jak to vidíš Ty, jako Slezan.

Chtěl bych tady upozornit na jednu věc. Sami provádíte Moravské průvody a nadáváte Čechům že popírají vaší Moravsko národnost,ale vy (Moraváci) děláte to samé nám kteří se hlásíme ke Slezské národnosti.Je nás sice jen pár tisíc (k roku 2001 0,1% obyvatel ČR),což je míň než u vás,na Moravě. Zamyslete se prosím.Ještě k otázce "Českého" Slezska. Z toho co jsem četl a slyšel vyplývá to,že na území dnešního "Českého" Slezska přišli odnože Slezských kmený z Horního("Polského" Slezska) a poté bylo celé (tedy horní i dolní)Slezsko zabráno Polským králem a od vlády Václava II. bylo v lenním stavu českých králů což ve 14. století utvrdil Jan Lucemburský. Celé Slezsko by bylo nejspíš pod vládou koruny české kdyby Marka Terka neprohrála s Prusama (odtud Prajská)a tak bylo Slezsko rozděleno na Rakouské a Pruské.

Gratuluju Peťo. Pokud vím a myslím si to, jelikož jsem byl na včerejším sjezdu strany Moravané, tak máš (máte) taky nějaký podíl na změně veřejného přesvědčení pana Dohnala, vlastně i všeci, kteří podporovali (podporují) a rozvíjeli (rozvíjí) myšlenku samostatné Moravy. Viz www.moravane.cz

Vyjádření Ing. Pavla Dohnala II. sjezdu 28.04.2007

V souladu s poznáním, ke kterému jsem dospěl a zkušenostmi, které jsem získal při svém působení v občanských a politických promoravských aktivitách navrhuji zásadní změnu programových cílů strany Moravané.

S podporou této programové změny delegáty II sjezdu strany Moravané spojuji své další působení ve vedení politické strany Moravané.

Ve stanovách strany Moravané v čl. 2 Programové cíle strany navrhuji uvádět pouze větu:

Na základě práva moravského národa na sebeurčení usiluje strana Moravané o nezávislost Moravy obnovením zákonodárného Moravského parlamentu s působností na území Moravské katolické provincie.

Takto definovaný programový cíl strany je plně v souladu s ústavními dokumenty a právními normami, platnými v České republice.


II.sjezd strany Moravané

V Bošovicích na Vyškovsku se v sobotu 28.4.2007 uskutečnil II.sjezd strany Moravané. Na sjezdu byly přijaty nové stanovy strany a přijata zásadní změna programových cílů strany. Dle nových stanov bylo zvoleno tříčlenné předsednictvictvo - předseda strany Ing. Pavel Dohnal z Hluku a místopředsedové MUDr. Pavel Hála a Ing. Milan Trnka, oba dva z Brna. Dále byla zvolena zemská revizní a smírčí komise strany a přípravný výbor pro ustanovení zemského sněmu strany, který se poprvé sejde do konce června 2007

Návrh úpravy stanov byl teda schválen. Včera byl slavný den, protože sa naše strana obrátila správným směrem a už sa nebude tlačit do kouta požadavky o rehabilitaci země, čímž by ale jinak také bylo řečeno, že sme pořád zemščí Čaši, ale půjde směrem státní koncipiace a zformováním nezávislého, neosočovaného národa Moravského. Myslím, že to co přednesl pan Dohnal v hlavním projevu, to už pekňe dlúho ňikto tak politicky nepožadoval. Bude tomu zřejme juž pár set let možná. Ludé tleskali ve stoje, což se prý také ešče nepodařilo. Velice emotivňí situaca. Móžeme biť právem hrďí na pana Dohnala, že sa k tomuto kroku odhodlal.

Budu mít ňáké fotky z toho sjezdu, tak Ťi (Vám) je potomi pošlu. NEX MORAVA ŽIVE!!!

Kolik času už se u nás promrhalo vymýšlením složitých hloupostí v relativně jednoduchých věcech?

Národ: někteří se odnárodnili už 1848, mezi prvními Otec národa (moravského ovšem ne)... za zásluhy pro koho a na účet?

Jazyk: 1910 písemné doklady o moravštině - v Brně vzácné, na "modré" (dnes polská část moravského Opavska a Hlučínsko, ve kterém rozbití sousední země 1742 zrodilo druhé Slezsko, jenže Slezsko nemá hlavní město v Opavě, ale ve Vratislavi).

Kraje: knížectví ve středověku - Břeclav vystřídal Zlín /proč dnes nejsou respektovány ani etnické hranice?/, Jemnici Jihlava /ač i tu bylo zřejmě sídlo knížat/, Opavu Ostrava - a přece Moravané byli Moravany a hranice tradicí: smírem. Jako dnes?! Kolik volených samospráv jsme na Moravě chtěli? Jednu (žádné všežravé Brno). Polycentrickou strukturu. A další samosprávy? Klidně. Pro lidi (odkud) nebo?

Vlajka: žluto-červená (ač doložená je i s třetí barvou modrou)

Hymna: Moravo, Moravo - hudba naša, text made in Czechia, úvod dobrý, hlavně jako znělka v "Českém rozhlase Brno"?

Směřování: dnes každý jinam a dálnice na Prahu ucpaná - v Bruselu Morava nevadí, tam hořekují spíš někteří Češi, když chtějí izolaci uprostřed a vylepují bilbordy o českých národních zájmech. Moravané žádné nemají? A pokud, žijí podle toho? Ne revoluce, pokoj. Ne spálňa (slovenština výstižnější), ale kuchyně. Ne klobásy, ale práce? Slivovicu až potom. Práce pro Moravu? Dělat se chce? Zadarmo, jen pro srdce? Blázni z 19. století?

Divide et ... hloupost věčná?

Inteligentní Moravané, svorní, sebevědomí?
Uvědomělí, pracovití, obětaví?
Cílevědomí (plánuje přece i soukromá firma)?
Slušní, přátelští ke všem (i Čechům!), stojící na svém místě i za svým slovem?

Moravané, kteří podporují - i se? A místo klacků pod nohy těm posledním, co ještě neutekli ze zrazené strany na áru (i když členů je stále ještě víc, než na prstech jedné ruky, předpokládám, že víc lidí to tady čte, co si nikdy nepodá přihlášku nebo už dávno zahli, aby ukázali prstem: Ecce nemo), hodí aspoň lístek do krabice pod fotkou Václava Klause. Který nás nevidí... Nevidí nebo nechce?

Moravané:
Silní pomáhající slabým? Mající smysl i pro druhé?

Morava:
Srdce Evropy, které tluče a pumpuje krev od moře k moři? Ne silou, ne krví, ne vládou, ale podanou rukou, nápadem, světlem?

Dočkáme se někdy?

Morava je krásná zem. Jak dlouho bude - bez národa? Bez voličů? Bez víry? Bez činů za slovy? Bez slušnosti?

Nemám tisíc let. Vy ano?

Omlouvám se za překlep - dnešní Evropa je Evropou 21. století.

1. hloujpost je rozdělení ČR na malé a nesvéprávné kraje.
2. dnešní Evropa je Evropou 20. století a ne středověkou, což znamená, že nás nemá kdo spolknout; a žádné dělení mezi okolní státy nehrozí.
3. právě naopak, Češi a Čechy spíš spolknou Moravany a Moravu.
4. dále píšeš - buďme patrioty. Ale nač? Na to, že náš stát popírá naši moravskou národnost!

Ano. Společný stát Moravanů a Slezanů by mi nevadil. Bylo by ale nutné (jak tu už bylo) poupravit název například Země Moravsko-Slezská.

Kenny:Dovolil bych se tě požádat. Nemáš prosím nějaký kontakt (mail,ICQ) na ony Slezany v Praze o který jsi psal?? Byl bych ti moc vděčný.

Myslím si, že název Slezsko by měl zůstat zachován. Holasicko je sice věcně správnější neboť zde nesídlil kmen Slezanů, nýbrž kmen Holasiců, ale název Slezsko se historicky vžil. Nejhorší situace nastane když se rozejde oficiální a lidový název. Pak by to mohlo s Holasickem být jako s Gottwaldovem, kterému se pořád pokoutně říkalo Zlín. Co třeba se Slezskou univerzitou, přejmenovat ji na Holasickou univerzitu?
Pro odlišení od polského Slezska se mi zdá být vhodný název Moravské Slezsko, vycházím z této teorie: Horní Slezsko - země polských Slezanů. Dolní Slezsko - původně německé dnes osídleno Poláky. Moravské Slezsko - se Slezskem v Polsku nemá mnoho společného, země Moravských Slezanů. Ale i o názvu si zde musejí rozhodnout sami.

Otázka slezského národa je to problematická. Rozhodně by se ke Slezsku mělo přistupovat citlivě. Paradoxní je, že zatímco tvorba spisovné moravštiny je náročná a sporná záležitost, při případném ustanovení slezského národa by s jazykem až takový problém nebyl. Stačilo by "oprášit" spisovnou laštinu od Ondry Lysohorského.

Za optimální bych považoval spojení Moravy a našeho Slezska v jedné zemi s autonomním postavením Slezska.

[20]
Čechy, Morava a Slezsko mohou tvořit společný stát, ovšem pak by bylo vhodné nejen upravit název státu, ale také ho federalizovat a poskytnout Moravě a Slezsku autonomii.
Pokud jde o nebezpečí "spolknutí" národa, bude spolknut ten národ, který se spolknout nechá. Na velikosti tak moc nezáleží. Prozatím Češi polykají Moravu.

Zdravím všechny Čechy, Moravany a Slezany. Jsem Čech a mám naší vlast moc rád, je mi 32 let a nejspíš pamatuji více než někteří z Vás. Můj názor je, že by se mohl změnit název našeho státu ale rozdělovat se na malá území je hloupost. Čím víc se budeme dělit, tím nás dříve "spolknou" jiné státy a naše národy zaniknou. Máme překrásnou zemi, tak si jí ceňte jako jedinečného klenotu. Čechy, Morava a Slezsko je jedna z nejkrásnějších zemí světa, buďme patrioty a ne rozvraceči společné krásné země.

"...pouta mezi bývalým jižním Slezskem a nynějším Slezskem v Polsku se už dávno přetrhala..." Je zajímavé, že Slezané z "českého" Slezska, se hlásí pouze k "českému" Slezsku - a ne k "polskému" Slezsku. Že by snad jednou v budoucnu vznikl novodobý "slezský" národ v rámci "českého" Slezska? Anebo již vznikl? (viz. sčítání lidu)

Hold; tak jako Moravané dějinně uvízli mezi Čechy a Slováky - tak Slezané z "českého" Slezska uvízli jaksi mezi Moravany a Poláky (polskýmy Slezany ;-)

To platí i o Kašubech či Lužických Srbech...

V Praze na kolejích v knajpě, jsem se nedávno bavil u stolu s mladými Poláky (uměli slušně po česky). Představili jsme se - pochází prý od Wratislawi. Já hned na to: "že jste ze Slezska". Oni kývli na souhlas. Povídám o nich: "Tak to jste Slezané - a ne Poláci". Oni na to: "U nás se to tak nebere a nerozděluje jako u Vás v ČR. Vy Moravané jste něco jiného než Češi - to je fakt". A pokračují: "U nás se slezská národnost drží spíše na severu - a to ještě u starší generace a velmi mizivě". Bylo na nich vidět, že se cítí býti Poláky a ke Slezsku mají vztah pouze jako k určitému území, které se nazývá Slezsko. Převedeno na české poměry: Čech, který má vztah k východním Čechám, kterým se říká Morava. V moravských poměrech by to bylo: Moravan, který nemá vztah ke své zemi Moravě, ale jen k Valašsku, či Slovácku apod. Takhle to mysleli ti Poláci.

Naopak když mluvím s "některými" lidmi z "českého" Slezska (zmiňoval jsem je v předešlém komentáři). Mluví vždy o "slezském" národě a o "Slezsku". Tak jako já se hlásím k Moravě a moravskému národu - tak oni "někteří" z "českého" Slezska se hlásí k "českému" Slezsku a slezskému národu.

Já tu nemluvím o žádném vytváření, to ani náhodou... Říkal jsem, že to záleží jen na Slezanech.
Ale musíme brát v potaz, že při sčítání lidu se někteří přihlásili ke Slezské národnosti... nevím kolik, ale něco málo jo. A to už je dostatečný důkaz toho, že tam nějaké národní cítění je... My nemáme právo rozhodovat o tom, jestli jsou nebo nejsou národ...

Ale vytvářet Slezský národ opravdu nebudeme :)

"Nikdo nesmí potlačovat cizí národ." - Používat v souvislosti s moravským "Slezskem" pojem "národ" je silně přehnané. Existuje skromný požadavek na jakousi formu autonimie, ale o národu mluví leda jednotlivci. Navíc takový národ nemá sebemenší oporu v dějinách. Ani v "opravdovém" Slezsku (tedy v Polsku) se nemluví o slezském národě (bodejť taky, když to všechno jsou přistěhovalci z vnitrozemí Polska), ale jen o slezské autonomii. Kdyby si Moravané vyráběli sami slezský národ, byli by hloupí.

"Slezsko či. Holasicko" - Když už jsme u toho názvu, pouta mezi bývalým jižním Slezskem a nynějším Slezskem v Polsku se už dávno přetrhala, takže nevím, proč se křečovitě musí užívat týž název pro území dvou států, jako by ještě pořád měla něco společného. Území kolem Valtic by se také mohlo stále nazývat Rakousko (původně to nebyla Morava) a přesto se to nedělá

Souhlasím s Kennym, nicméně si myslím, že jestli o to Slezané opravdu stojí, tak si to musí vydupat. Je vcelku logické, že my budeme usilovat "pouze" o název Morava (Moravská země, Moravská republika)... Pokud se k tomu Slezané nevyjádří, tak to tak i bude. Ale na druhou stranu nesmíme být jako Češi dnes. Pokud se ze Slezska budou ozývat hlasy o rovnoprávnosti, tak jim musíme vyhovět. Nikdo nesmí potlačovat cizí národ.

Zmínkou o "Slezsku a jazyce" jsem jenom reagoval na předchozí příspěvky, které se rozproudili o Slezsku. /Já jen, abychom se my Moravané někdy v budoucnu nechovali ke Slezanům tak, jako Češi nyní k Moravanům./

Zrovna nedávno jsem měl tu čest poznat v Praze osoby, které si hrdě píší Slezskou národnost. Byla s nimi velmi zajímavá a plodná diskuze. Faktem je, že Moravan a Slezan musí ustoupit KAŽDÝ ze svého názoru a požadavku, jinak se debata nepohne pozitivním směrem.

Jejich slezský názor na "státoprávní" uspořádání vyzněl asi takto: Autonomní Slezsko ve spolku s Moravou, s názvem např. Morava-Slezsko, země Moravskoslezská, či Morava-Dolní Slezsko... NE pouze název Morava!

Např. po vzoru Německa: Bádensko-Württembersko, či Meklenbursko-Přední Pomořansko. Projevilo by se to samozřejmě na vlajce i státních symbolech.

"Pamatujme v "novém" moravském jazyce i na Slezské dialekty." - A proč? Žádný spisovný jazyk není mišmašem všeho možného. Základem všech spisovných jazyků je jedna vybraná jazyková norma (buď jazyk určité venkovské oblasti nebo města, někdy dokonce jazyk určité společenské skupiny). Kromě toho severní dialekty (tzv. "lašské") mají nezdravý sklon nechat se ovlivňovat polštinou. Já jen některé lašské jevy shledávám zajímavými, např. uvozování účinkových vedlejších vět spojkou "i".

Pamatujme v "novém" moravském jazyce i na Slezské dialekty.

Vycházím z: http://dalsimoravak.bloguje.cz/496972-narys-mluvnice-moravstiny-dil-7.php

Spíše mi přijde, že Čeština a Moravština (vyjma rozdílných "koncovek"), tvoří jeden celek = máme Ř!

Kdežto Slovenčina je už něco jiného, je jaksi archaičtější = má např. DZ ("MEDZI"; namísto česko-moravského "MEZI") a nemá Ř!

Co jsem chtěl vlastně říci:

MORAVŠČINA ;-)
-------------------------------------------------

je pro mě dnešní "spisovná Čeština = pův. označená Moravština (? K. Havl. Borovský ?)";-) tj. KOMPROMIS mezi např. hanáckou koncovkou -ó (s tó); a východomoravskou koncovkou -ú (s tú); sloučením O a U na -ou (s tou). Což je vlastně ryze Česká koncovka, pokud se nemýlím ;-)

Mám dojem, že Spisovná Čeština (pův. Moravština) vznikla pro potřebu společného gramatického úzu mezi Čechy a Moravany; není-liž pravda? ;-)

ČEŠTINA
-------------------------------------------------

je pro mě tzv. "obecná Čeština" se "zpívajícím" akcentem! ;-)

--------------------------------------------------

PROČ TVOŘIT NOVÝ MORAVSKÝ JAZYK?

Myslím si, že by nebyl až tak nutný - vystačila by nám spisovná Čeština (Moravština ;-). S rozdílem: v Čechách by se "zpívalo" a na Moravě "mékalo" *akcentem ;-)

Jenomže dnešní doba je zase jenom poněkud jinde. Češi a Moravané se již nemusí pojit "v jedno" před germanizací...

Bohužel od dob totality nepanuje v naší společné republice rovnoprávnost dvou subjektů (Čech a Moravy - Čechů a Moravanů).

Na Moravě se začíná prosazovat "extrémní" forma Češtiny, tzv. "obecná Čeština" pocházející z Čech. Vloudila se k nám jako "mor"! Spisovná forma jazyka pro společné potřeby Čechů a Moravanů začíná znít jaksi zastarale, archaicky... své uplatnění najde fakticky už jenom v oficiálním psaném projevu (v neoficiálním psaní se spisovnost vytrácí...)

Povídám před spolužákem z Prahy "...to je dobré..."; on kroutí s úsměvem hlavou a říká "...to je dobrý..."

"Obecná Čeština" zní "svěžeji", "moderněji", "není tak zkostnatělá", "je odlehčenější", "emotivnější" a "jásavější" = rychle se prosazuje; bohužel i po celé Moravě ;-(

Spisovná forma Češtiny zní "archaicky", "divně", "flegmaticky" a "melancholicky" - jako za starých filmů s Oldřichem Novým ;-)

Protože byla v naší společné republice narušena rovnoprávnost Čech a Moravy - Čechů a Moravanů (země již neexistují), a profiluje se "moderní" národ České republiky s "OFICIÁLNÍM" jazykem "obecnou Češtinou", DÁVÁM "ZELENOU" k vytvoření nového "MORAVSKÉHO" jazyka, jako obranu před "obecnou Češtinou" a úplnou "čechizací".

Aby se tento jazyk prosadil mezi moravským lidem, musí být KONKURENCE SCHOPNÝ vůči "obecné Češtině". Neměl by znít "divně", měl by být "jednoduchý", "pohotový" - zkrátka mít vlastnosti "obecné Češtiny".

Kenny

PS: V topografických knihách a mapách z 19. století nacházím názvy měst typu: Brumov, Klobúky, Olomúc (popř. Holomóc) ap. Dnes již nacházím jen Broumov, Klobouky, Olomouc. Samé -OU- ;-)

[7]
Je to tak, Němci zlikvidovali Slezsko vždy když se pro ně stalo zbytečným. V roce 1918 vznikla, jako reakce na rozpad Rakousko-Uherska, snaha o vytvoření tzv. Německého Rakouska. Mělo zahrnovat bývalé rakouské území osídlené převážně Němci. Němci na severní Moravě, bývalém Rakouském Slezsku a maličké části Čech vytvořili novodobý útvar - Sudetskou provincii. http://en.wikipedia.org/wiki/Image:GermanAustriaMap.png a žádali připojení k Rakousku.
Za první čs. republiky existenci Slezska obhajovali, ale jen jako nástroj svého němectví.
V roce 1938 dosáhli připojení k Třetí říši a Slezsko se pro ně stalo zase nepotřebným. Ani je nenapadlo spojit se s Pruským Slezskem. Nacistická Sudetská župa zahrnovala nejen území Sudetské provincie z roku 1918, ale navíc i území tehdejší provincie German Bohemia (Německé Čechy).

Ja si myslím, že je to především na Slezanech, jak to se Slezskem bude...

Na obou stranách hranice byli před 2. světovou válkou Němci a ti celkem logicky k sobě tíhli. Ale to už dnes neplatí. Mimochodem je zajímavé, že na konci 1. světové války se Němci z rakouského Slezska a severní Moravy (tj. rezignace na existenci slezské země v R-U!) rozhodli připojit k Rakousku, ne Německu, které měli hned v sousedství.

[2]
Nevím zcela jistě, kteří to Slezané v našem Slezsku by chtěli spojení se Slezskem polským. Dovedu si to představit u polských Slezanů na Těšínsku. Ale jinak? Nevím, nevím... V Dolním Slezsku převážili Němci po jejich odsunu přišli do polského Dolního Slezska Poláci. Např. do Vratislavi ze Lvova. Do našeho Slezska zase přišlo obyvatelstvo odjinud. Že by chtěli být spolu?

"Zrzeszamy Ślązaków zamieszkałych tak na obszarze Polski,jak i tych, którzy mieszkają poza granicami kraju: w Niemczech, Kanadzie, USA, i wielu innych krajach (ostatnio z Dominikany)." RAS mluví o Slezanech z Polska a hromady jiných krajin, ale z Morawy, případně Czech (což je v polštině Česko) nikoli. Že by s naším "Slezskem" nepočítal?

"Ruch Autonomii Śląska nigdy nie domagał się odłączenia Śląska od Polski, a jedynie przyznania temu regionowi szerokiej autonomii politycznej. Autonomizacja Śląska powinna odbywać się w ramach szerszej reformy państwa, polegającej na przekształceniu Polski w państwo regionalne, a w dalszej perspektywie federalne." RAS má tedy zjevně ambici dosáhnout autonomie polského Slezska v rámci federálního Polska, žádné přeshraniční spojování bývalého Slezska do jednoho útvaru se neplánuje.

Já jsem ve svém článku http://dalsimoravak.bloguje.cz/389796-morava-a-slezsko-aneb-male-rypnuti-do-slezske-otazky-pokud-ta-vubec-existuje.php vyjářil názor, že tzv. moravské (české, rakouské či kdovíjaké) Slezsko se nemůže stavět na stejnou úroveň jako Morava (tj. musí se chápat jako součást Moravy) a taky jméno "Slezsko" by se měl přestat užívat. Autonomie uvnitř Moravy - proč ne, samozřejmě ale nikoli na národnostním principu. Ostatně nevím, proč spojujete Ruch autonomii Śląska s Moravou a říkáte "my".

Ahoj

Moravou mám sic rád a pochází ztama i pár mých genů,ale jsem SLEZAN. Je sice pěkné že byste chtěli Slezské hranice rádobi zachovat na nižší úrovni,je pěkné že "uvažujete" o Slezsko-Lašském kraji,co je ale nepěkné je to ,že by se stále jednalo o MORAVSKOU (všimněte si rozdílu v kontrastu: Moravská republika,Slezská republika,Moravsko-Slezská republika)republiku,což mé vlastenecké požadavky nesplňuje.Pokud by šlo o společný stát Moravanů a Slezanů,tak jedině Moravsko-Slezská (chcete-li Moravsko-Dolnoslezská) federace.Jsme Slezané a máe také zájem o vlastní stát.Popřemýšlejte nad tím. Není nás sice mnoho ale jsme (http://www.rasopole.org -hnutí za spojení a autonomii Slezska).na závěr bych rád podotkl abyste se zamysleli nad pojmenováním české Slezsko nebo moravské Slezsko.Vám by se taky nelíbila česká Morava.
S pozdravem Corin

To členění Moravy na 3 kraje podle těch map přibližně odpovídá aj mojím představám. Přemýšlel jsem nad tím a vyšlo mi to podobně.

Kraj s centrem v Brně by zahrnoval Horácko, Podhorácko, Brněnsko, Jižní Moravu (Znojemsko) a Slovácko. Nazývat by se mohl Horácko-Slovácký, Podhorácko je v názvu kraje tak trochu zastoupeno názvem Horácka a Brněnsko krajským městem. Pokud by tento název nebyl přijatelný tak by kraj jmenoval Jihomoravský.

Kraj s centrem v Olomouci by nesl název Hanácko-Valašský. Zahrnoval by Hanou, Valašsko a Šumpersko.

Kraj na severu by se jmenoval Slezsko-Lašský. O správu by se dělila Ostrava s Opavou. Opava by měla v rezortu spíše kulturní sféru. Kraj by zahrnoval Slezsko, přičemž větší část historické moravsko-slezské hranice by byla zachována. Pouze by bylo připojeno moravské Lašsko.
Pro Slezsko by byl uzákoněn název Moravské Slezsko, vždyť Opavsko původně nepatřilo ke Slezsku, ale přímo k Moravě. Slezsko-Lašský kraj by tak sestával z Moravského Slezska a moravského Lašska.

Ještě zbývá Zlín. Ten by sice již nebyl krajským městem, nicméně by byl "odškodněn" jinak. Podle návrhu z internetové diskuse by tam mohlo sídlit moravské ministerstvo školství, prestižní univerzita, případně další instituce.

To vše jen za předpokladu, že by byla skutečná potřeba existence krajů na Moravě. Minimálně v případě Slezska se dá předpokládat, že určitý požadavek autonomie by mohl vzniknout.